Lunární vlivy

Jak je příjemné zkoumat zároveň přírodu a sebe sama. Nečinit násilí ani jí, ani vlastnímu duchu, nýbrž obojí v jemném vzájemném působení uvést v soulad. (Goethe)

Rytmy Měsíce mají vliv na všechen život na Zemi. Cit, pozorování a zkušenosti jsou klíčem k mnoha věcem v přírodě, jež nelze odhalit pouze za pomoci vědy. Mnohé, archeologicky významné stavby z dávných časů ukazují, jak velkou důležitost přikládali naši předkové přesným pozorováním souhvězdí a výpočtům jejich polohy.

I přírodovědec Charles Darwin psal ve svém díle o vlivu měsíce na celý náš svět.

Četné přírodní fenomény - příliv a odliv, rození, změny počasí, cyklus žen a mnoho jiného - mají vztah k putování měsíce.

My všichni se s lehkým srdcem vzdáváme vědění o rytmech. Na jednu stranu to děláme proto, že jsme okamžité pohodlí povýšili na nejvyšší hodnotu na úkor rozumu, míry a cíle. Myslíme si, že dokážeme všechno, i přírodu, předehnat, a přitom předháníme sami sebe. V pekelném tempu dnešní doby se neustále ženeme od minulosti k budoucnosti. Současný okamžik, jediné místo, kde se život realizuje, se ztrácí.

Platnost všech pravidel o lunárních vlivech vychází z intuice a vnímání, nikoliv ze svévole, domněnky, teorie nebo víry. Zostřené smysly, bdělost a přesné pozorování přírody i vlastní osoby učinila z našich předků "mistry správného okamžiku."

Nikdy by se nepodařilo toto vědění zachovat a stále znovu úspěšně předávat dál, kdyby každá následující generace jen pravidla prostě dodržovala, aniž by chápala jejich smysl. Žádný zákon světa nemůže přetrvat déle než pár desetiletí, není-li zakořeněn v podstatě přírody a člověka.

Postavení měsíce je jen ručičkou hodin - cit pro to, co ukazuje, nosíme v sobě. Veškeré poučky jsou tu jen proto, abychom toto vnímání probudili a získali k němu důvěru, abychom měli odvahu mu naslouchat. Naše pole a půda i naše tělo si musely zvyknout na mnoho negativního a návrat k přirozenému, k souladu s přírodními rytmy vyžaduje čas.

Několik základních pravidel při práci na zahradě

• Rostliny, které rostou na povrchu (rajčata, mangold, okurky...) by se měly sázet nebo vysévat za přibývajícího Měsíce.
• Rostliny, které rostou pod zemí (ředkvičky, mrkev...) budou dobře prospívat, když je budeme sít nebo sázet při ubývajícím měsíci.

Dále bychom měli dbát na znamení zvěrokruhu:

• Rostliny, které pěstujeme pro plody, je dobré sadit nebo vysévat v tzv. plodové dny - to jsou dny, kdy je měsíc ve znamení Berana, Lva nebo Střelce (ohnivá znamení).

• Pro květiny je dobrý den pro výsadbu den květu - Blíženci, Váhy a Vodnář (vzdušná znamení). Během těchto dnů bychom také neměli příliš mnoho zalévat.
• Listovou zeleninu (špenát, pórk, hlávkový salát) je nejlépe sázet a sít v listové dny - tedy ve dnech Raka, Štíra, Ryb (vodní znamení). Tyto dny jsou výborné pro zalévání, půda vydrží déle vlhká.
• Pro kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel, cibule, křen) zvolíme den kořene - Pannu, Býka, Kozoroha. Také pletí je v těchto dnech účinnější.

Pokud se rozhodnete bojovat se škůdci, kteří žijí na povrchu, jsou pro to nejlepší dny Raka.

Nejvhodnější čas pro sklízení, prodlužování trvanlivosti, uskladňování a ukládání do sklepa je doba stoupajícího Měsíce.

Dochovali se nám i staré informace o tom, kácet a získávat dřevo pro různé účely (zapsal Mistr kolářský v r. 1912):

• Těžit dřevo, aby nebylo praskané a pukající, se má před novoluním v listopadu.
• Dřevo, aby nehnilo, má být těženo ve dvou posledních dnech v březnu v ubývajících rybách.

Zdroj: Mit dem Mond durchs Gartenjahr, Leopold Stocker Verlag Neznámá moc luny, Johanna Paunggerová, Thomas Poppe