Střešní zahrady - ekonomická funkce

Delší životnost střechy:

Každá střešní krytina je trvale vystavena extrémním podmínkám daných klimatickými změnami nejen v průběhu dne, ale i v průběhu roku. Odolává značným výkyvům teplot (obr.), účinkům ultrafialového záření, větru, deště či průmyslových odpadních plynů. Tyto činitelé rozrušují krytinu jednak mechanicky, jednak chemicky a biologicky.

Asfaltové pásy na plochých střechách musejí v průběhu roku snášet teplotní rozdíly až 100 oC (od -20 do +80°C). Jestliže se taková střecha extenzivně ozelení, sníží se teplotní rozdíl na asi 30 oC. Střecha bude rovněž plně chráněna před UV-zářením a mechanických poškozením (Minke, 2001).

Minke (2001) dále zmiňuje výzkumy, které prokazují, že 80% škod na plochých střechách vzniká již po pěti letech. Pokud je ale správně zvolen a odborně proveden profil střešní zahrady, pak zejména při extenzivním typu ozelenění je životnost této střechy prakticky neomezená.

Obr.: Průběh teploty za jasného letního dne na různých površích plochých střech: A - asfalt, B - štěrkopísek, C - reflexní světlý nátěr, D - mokrý, uměle osázený, E - osázený (Gertis a kol.1977, zdroj Minke 2001)

Obr.: Maximální kolísání teplot u střech bez zeleně a se zelení (Minke, Witter 1982, zdroj Minke 2001)

Tepelně - izolační účinky:

Ozelenění střechy představuje značnou úsporu energie. Obecně platí, že čím hustší a mohutnější je vegetační polštář, tím je jeho tepelně - izolační účinek vyšší. Zaprvé dochází ke zmenšení tepelných ztrát v důsledku vyzařovaní tepelné energie z budovy. Část této energie je odražena a část je absorbována vegetací samotnou. Zadruhé zde působí jako izolant vzduchová vrstva, která spoluvytváří specifické mikroklima vegetačního polštáře. Zatřetí je získáno malé množství tepla v substrátu díky dýchání kořenů, čímž substrát v zimě jen tak snadno nepromrzne.

Tato izolace je účinnou ochranou proti tepelným ztrátám v důsledku větru. Minke (2001) uvádí, že v případě ozelenění střechy se blíží tepelné ztráty způsobené větrem nule, zatímco u starších domů bez zvýšené tepelné ochrany tato hodnota může činit až 50%.

Podobně je tomu v časně ranních hodinách nebo v mrazivých zimních obdobích, kdy je teplotní rozdíl mezi teplými vnitřními prostory a venkovním vzduchem největší a tudíž by docházelo k nejvyšším tepelným ztrátám. Tepelně - izolační účinek střechy pokryté substrátem a vegetací je dvojnásobně větši než při použití běžné střešní krytiny (Kolb , Schwarz 1987).

Za horkých letních dnů brání naopak ozelení střechy jejímu přehřívání. Je to způsobeno tím, že hustá hmota vegetace brání slunečním paprskům dostat se až k substrátu, dále je část sluneční energie odražena, část spotřebována při vypařování a část slouží pro fotosyntézu. Tak zůstává teplota substrátu podstatně nižší, než je teplota okolního vzduchu.

Protihluková bariéra:

Rostliny zvukovou energii částečně pohltí, částečně odrazí a rozptýlí. Měření, prováděná v Německu ukázala, že tímto způsobem se sníží hladina hluku o 2-3 dB. Ale na zvukově - izolačním účinku se podílí vegetace na střechách jen nepatrnou měrou, rozhodující účinek má tloušťka substrátové vrstvy.

Ozelenění střech je z tohoto hlediska vhodné v místech s vyšší hlučností, jako jsou obytné komplexy v blízkosti letišť, rušných komunikací, na provozovnách diskoték apod. 

Zadržování vody:

Ozeleněné střechy mají schopnost zadržovat vodu svým substrátem a zpomalovat její odtok. Vedle intenzity srážek a doby jejich trvání záleží účinek jednak na tloušťce a vododržnosti substrátu, jednak na sklonu střechy. Touto schopností přispívají střešní zahrady ke snížení nebezpečí záplav a především ke snížení zatížení městské kanalizace, zvláště po prudkých přívalových deštích. 

Výsledky pokusů jednotlivých autorů se do značné míry liší. Souhrnně lze však konstatovat, že extenzivně ozeleněná střecha, závisle na typu ozelenění, má schopnost zadržet 50-90% srážek. Průměrně tedy 70% vody zůstává v substrátu, respektive se vypaří a 30 % přebytečné vody odtéká ze substrátu se značným zpožděním ještě několik hodin po skončení deště.

Moderní technologie při zakládání dnešních střešních zahrad nabízejí použití speciálních drenážních prvků z umělých hmot, které mají současně schopnost podržet si srážkovou vodu pro vegetaci do zásoby. 

Protipožární účinek:

Ozelenění střechy nabízí ideální protipožární ochranu. Zelené střechy jsou pokládány za nehořlavé a kvalifikovány jako tvrdé zastřešení. 

Text: Ing. Klara Cilkova

Pokračovat na 6.díl - FUNKCE: Psychologická, estetická a rekreační »

« Zpět na úvod tématu - Střešní zahrady