Střešní zahrady - ekologická a hygienická funkce

Snížená potřeba dlážděných a volných ploch:

Každým rokem narůstá v územních aglomeracích procento dlážděné plochy, což má negativní vliv na vodní režim, kvalitu ovzduší a mikroklima. Špatné klima v našich velkoměstech lze výrazně zlepšit zvětšením zelených ploch prostřednictvím ozelenění budov. Vzroste tak podíl městské zeleně na úkor ploch zastavěných a dlážděných. Ve velkoměstě se střešní ozelenění uplatní zejména na správních a administrativních budovách, obchodních domech, nádražních halách, sanatoriích či domech pro staré občany.

Zřejmým důkazem jsou výzkumy prováděné v Německu, kde je denně nově vydlážděno průměrně 1 km2 plochy. Výzkumy ukazují, že již "extenzivní ozelenění s 100 - 200 mm vysokou vegetací (tráva a byliny) na asi 150 mm substrátu vytvoří 5 - 10 krát více listové plochy, než stejně velká trávníková plocha v parku" (Minke, 2001).

Ozelenění střech snižuje potřebu volných ploch, neboť je příspěvkem k úspornému zacházení s půdou. V některých spolkových zemích Německa je na základě Spolkového zákona o ochraně přírody stanovena hodnota maximální přípustné dlážděné plochy. Tuto limitu je možno překročit v případě, že stavební projekt počítá s ozeleněním střechy.

Čištění vzduchu:

Vegetace zelených střech přispívá k čištění vzduchu tím, že filtruje částice prachu a nečistot ze vzduchu. Rostliny mohou rovněž absorbovat plynné škodliviny a aerosoly. Dochází k tomu, že nečistoty jsou zachyceny povrchem listů a následně spláchnuty deštěm do substrátu.

Bartfelder prokázal, že ve vysoce zatížených městských čtvrtích vážou zelené listy i těžké kovy (podle Bartfeldera a Köhlera, zmiňuje Minke 2001).

Snížení prašnosti:

Ke zvíření prachu dochází v důsledku vertikálního pohybu vzduchu (tzv. termiky) vznikajícího nad střechami bez vegetačního krytu z důvodu přehřátí této střechy. Částice prachu a nečistot usazených v ulicích a dvorech jsou opět rozfoukány do vzduchu a vytváří tak opar nečistot nad budovami. Ozeleněním střech lze víření vzduchu výrazně omezit, neboť nad travnatými plochami termika nevzniká. To proto, že i za plného slunečního záření je teplota v travním polštáři podstatně nižší než teplota okolního vzduchu. Na neozeleněné střeše v našich středoevropských podmínkách totiž dochází k zahřátí střešní plochy asi na 60 oC, v extrémních případech až na 80 oC (podle Robinetta, zmiňuje Minke, 2001). 

Regulace teploty:

Mezi rostlinou a prostředím dochází k výměně tepelné energie, přičemž 70-90% této energie přijaté rostlinou je spotřebováno transpirací, tedy při vylučování vody povrchem rostliny - nejčastěji listy - v podobě vodní páry. Tak rostlina v podstatě své okolí ochlazuje, což je zřejmé zejména za horkých letních dní. Stejné množství energie se opět uvolní v atmosféře tím, že vodní pára po ochlazení zkondenzuje. Tento kondenzační efekt, a tedy i zpětné získávání energie, představuje i ranní tvorba rosy na listech vegetace. Zmírňuje se tak výrazně kolísání teploty povrchu střechy při střídání dne a noci. Efekt je posílen ještě skutečností, že část energie spotřebovává rostlina při fotosyntéze a část opět uvolní v procesu dýchání. Za teplých letních dnů tedy rostliny prostředí ochlazují, v noci a zimním období naopak teplo produkují. 

Regulace vlhkosti:

Rostliny také snižují kolísání vlhkosti vzduchu. Čím nižší je relativní vlhkost vzduchu, tedy množství vodních par ve vzduchu obsažených, tím více vody budou rostliny ze svého povrchu vypařovat. 

Životní prostor pro hmyz:

Střešní zahrady kompenzují zelené plochy, které zmizely pod stavebními objekty. Poskytují tak životní prostor mnoha zástupcům hmyzí říše, jako jsou motýli, včely nebo čmeláci. Nejefektivnější jsou pro tyto účely střechy s druhově bohatým extenzivním ozeleněním, kde je vegetace tvořena divokou trávou a bylinami. 

Zlepšení mikroklimatu:

Všechny výše jmenované faktory přispívají společně k celkovému zlepšení mikroklimatu v městském prostředí. Významnou roli hraje především vyrovnání teplotních rozdílů mezi povrchem střechy a okolním prostředím, které umožňuje lepší proudění čerstvého vzduchu. 

Text: Ing. Klara Cilkova

Obr.: Vliv ozelenění na proudění vzduchu v zastavěných územích (Drefahl 1995)
A- Střecha bez ozelenění, B- Louka, C- Střecha s ozeleněním

Pokračovat na 5.díl - FUNKCE: Ekonomická »

« Zpět na úvod tématu - Střešní zahrady