Permakultura

Australský ekolog Bill Mollison vyjádřil pojem permakultura poprvé v r. 1978. Za své myšlenky obdržel r. 1981 alternativní Nobelovu cenu.

Permakultura je především filosofií o udržitelném sociálním a hospodářském systému. Vytváření permakultury je založeno na pozorování přírodních systémů. Snaží se tyto přirozené procesy chápat a vytvářet podle nich trvalé, udržitelné společenství rostlin a zvířat, které se vzájemně doplňují a obohacují. Do této citlivé sítě jsou pečlivě integrovány ekologické stavby a osídlení.

Permakultura je ale také harmonická integrace krajiny a člověka, který má trvale zajištěnou potřebu energie, stravy, bydlení a ostatních nemateriálních potřeb jako je vzdělání, uspokojivá práce, mezilidské vztahy,....

Cílem permakulturního plánování je navrhovat, vytvářet a zachovávat systémy, které jsou:

    • blízké přírodním okolním ekosystémům
    • ekonomicky přijatelné a smysluplné
    • starají se sami o své potřeby
    • nezpůsobují žádný nekontrolovatelný růst
    • neprodukují žádné odpady a znečištění

    ... a jsou proto dlouhodobě udržitelné.

 

Permakulturní tvorba se zakládá na:

    • pozorování přírody
    • moudrosti tradičního zemědělství
    • moderních poznatcích vědy a techniky

    ...a vytváří kultivované ekosystémy, které jsou plánovány tak, aby produkovaly více energie (myšleno potravy) než příroda na daném místě neovlivněná.

 

Permakultura nás vede dopředu, zpět k našim kořenům. Je to pokojné a prospěšné spolužití člověka a přírody. Péče nejen o zahradu, ale i krajinu nás uklidňuje, naplňuje harmonií a ukazuje cestu k nové svébytnosti v naší společnosti, která je stále více neprůhledná a odtrhává člověka od jeho kořenů života.

Permakultura začíná v zahradě
Permakulturní zahrady nám darují svobodu.

Každá permakulturní zahrada je jedinečná, stejně jako její majitel.

Permakulturní zahrada se nespoléhá na komplikované technické postupy, nýbrž na pozorování přírody na daném místě.

Zahrada zohledňuje nejen nároky rostlin a majitele, ale vyhlédne "i přes plot". Permakultura znamená také krok ke zdraví a různorodosti naší krajiny, neboť žádná zahrada není jen ostrovem sama pro sebe - je propojená se svým okolím.


Druhy, stanoviště, péče o půdu, způsob zahradničení... jsou voleny tak, aby byly dalšími kroky k udržitelnému vývoji; to znamená využívat místních existujících zdrojů energie a udržovat je v koloběhu. Cizorodá energii (transport, fosilní paliva..) a lidskou sílu využívat pokud možno šetrně a hospodárně. 

S vodou by se mělo šetřit, používat druhy rostlin, které nebudou potřebovat žádné drahé technické vymoženosti a budou se schopny obnovovat (např. žádné F1-Hybridy).


Permakulturní zahrady jsou zdrojem potravy - nejen pro tělo, ale i duši. Jsou rozmanité a plné života. Darují vám radost, aniž by vyžadovaly spoustu zbytečné, monotónní a zatěžující práce.

Pro permakulturní zahrady neexistuje příliš mnoho všeobecně platných "receptů". Každá zahrada je jedinečný organismus se svým individuálním vývojem. Kdo žije V a S takovou zahradou, má šanci se rozvíjet se společně s ní.

Známé metody a prvky permakulturních zahrad:

  • mulčování
  • bylinkové spirály
  • vyvýšené záhony
  • kompostování
  • terasování
  • smíšení kultury a střídání plodin

 

Text: Lucie Komendová (volně přeloženo podle Billa Mollisona)
Fotografie: Jan Komenda st., Alena Suchánková, Lucie Komendová

Permakultura je vytvoření malého ráje
zde na zemi. (Bill Mollison)

Více o permakultuře najdete zde.

Člověk může být opravdovým člověkem jen v přiorozené harmonii s přírodou, zvířaty, rostlinami, větrem a vodou, nebem a zemí.
(Klaus-Michael Meyer-Abich)